Friedrich Wilhelm Ernst Paulus

4. dubna 2008 v 22:05 | Přišlo e-mailem |  Výročí

Friedrich Wilhelm Ernst Paulus,

německý generál, polní maršál německých vojsk, se narodil 23. září 1890 v Breitenau (Hesensko) v rodině státního zaměstnance. Po zamítnutí jeho žádosti o přijetí do kadetky císařského námořnictva (pro chybějící šlechtický původ) začal Paulus studovat práva na univerzitě v Marburgu. Studia opustil v r. 1910, kdy jako kadet-důstojník byl do armády nakonec přijat (do provinční jednotky 111. pěšího pluku). Během následujících dvou let se vypracoval na poručíka. Za první světové války se 111. pluk stal součástí 28. divize XIV. sboru 7. armády s úkolem zastavit postup francouzských vojsk u pohoří Vogézy. V té době Paulus působil již na pozici pobočníka ve 3. praporu svého pluku.
Ze zdravotních důvodu frontu v r. 1914 opustil a do r. 1917 pracoval jako štábní důstojník u 2. pruského mysliveckého pluku. V r. 1917 přešel na vrchní velitelství sboru a koncem 1. sv. války byl povýšen do hodnosti kapitána. Dva následující roky pak sloužil jako velitel střelecké roty ve 13. pěším pluku ve Stuttgartu, poté byl převelen k jednomu z prvních motorizovaných praporů německé armády a v r. 1935 se stal náčelníkem štábu na novém vrchním velitelství tankových jednotek v Berlíně. V r. 1939 byl povýšen do hodnosti generálmajora a v době útoku na Polsko zastával místo náčelníka 10. armády (později přejmenované na 6. armádu) v Lipsku. Za největší Paulusův úspěch té doby (poté, co je armáda převelena k velké ofenzívě směrem na západ) je považována jeho účast na jednání o belgické kapitulaci. Poté byl Paulus pověřen připravit plány operace Seelöve (krycí jméno pro invazi do Jižní Anglie).
Pro nedostatek vyloďovacích člunů byla nakonec účast 6. armády na operaci zrušena. 3. 9. 1940 byl Paulus jmenován do funkce náčelníka generálního štábu operací v OKH (Oberkommando des Heeres - veliteství pro řízení veškerých operací německé armády) s hlavním úkolem vypracovat plán invaze do Ruska s krycím jménem Barbarossa. Po rozčarování z průběhu postupu německých vojsk v Rusku a rezignaci velitele skupiny armád Jih, polního maršála von Runstedta byl Paulus jmenován velitelem bývalé 6. armády složené z více než čtvrt milionů mužů. Za jeho velení se podařilo německé armádě udržet si Charkov a Paulus byl za tento vojenský úspěch Hitlerem vyznamenán Rytířským křížem. 23. srpna zahájila Paulusova 6. armáda (300 tisíc mužů) útok s cílem dobýt Stalingrad. Město bylo v obležení německých armád více než 3 měsíce. Přesto se nevzdalo a německé armádě se nepodařilo hladce prorazit přes nepřítele, jak to zamýšlel Hitler. Sovětský štáb dále potají pokračoval v přípravě plánů na zahájení velkolepého dvojího obklíčení, které by zahnalo 6. armádu do izolovaného prostoru a vedlo by tak k jejímu úplnému zničení. Sověti postupovali podle plánu. Nejdříve zničili dvě rumunské armády, čímž zanechali široké trhliny na obou stranách Paulusovy armády a 23. listopadu se jim podařilo obklíčit celou 6. armádu, od které si Hitler tolik sliboval. Paulusovu velení začal docházet nejen válečný materiál, ale také potraviny a vyčerpaní němečtí vojáci pomalu umírali hladem a mrazem. Rusové zaslali Paulusovi ultimátum - možnost čestné kapitulace nebo úplného zničení s termínem do 8. ledna 1943. Paulus odmítl kapitulovat a 10. ledna Rusové rozštěpili 6. armádu na dvě části. 15. ledna byl Paulus vyznamenán ratolestmi k Rytířskému kříži a jmenován polním maršálem.
Severní izolovaný prostor byl ale definitivně rozdrcen 31. ledna a jednotky polního maršálka Pauluse toho dne kapitulovaly. Během dvou dnů se vzdali i zbývající němečtí vojáci. U Stalingradu pomrzlo nebo bylo zastřeleno 150 tisíc německých vojáků. Z těch, kteří se na konci ledna vzdali a padli do zajetí Sovětů (asi 90 tisíc lidí), se ani ne 10 procent vrátilo domů do Německa. Celkem Němci a jejich spojenci ztratili na tomto úseku fronty přibližně na půl milionu vojáků, přes 3 a půl tisíce tanků, 12 tisíc děl a minometů a na 3 tisíce letadel. Po kapitulaci byl Paulus držen téměř 11 let v ruském zajetí, vězněn v Moskvě. V r. 1953 byl Paulus propuštěn, ale pouze do rezidence v Drážďanech. Friedrich Paulus, zemřel na následky laterální sklerózy 1. února 1957 v Drážďanech.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TexasTerry TexasTerry | Web | 4. dubna 2008 v 22:08 | Reagovat

hlasuj prosím pro mě-An Cafe(TexasTerry) DÍK!! Tady: http://fall-out-boy-com.blog.cz/0804/1-kolo-sons-prave-ted-zacina#komentar-26843067

2 Fraaas Fraaas | 6. ledna 2009 v 17:59 | Reagovat

Aho Alexandře, prosim tě nezapomeň mě zítra dovést tu Němčinu, nebo budu totál v prdeli!!! Frau Filipek si na mě brousí zuby ZLA!!!

3 Fraaas Fraaas | 6. ledna 2009 v 18:06 | Reagovat

Aleši, dovez mi prosím zítra tu Němčinu, nebo sem v prdeli. Paní Filipek si na mě již brousí zuby zla a chrochtání!!

4 ThomSmise ThomSmise | E-mail | Web | 9. května 2017 v 1:31 | Reagovat

Buy Effexor Online No Prescription  <a href=http://byuvaigranonile.com>viagra</a> Kamagra Oral Jelly Wo Bestellen Levitra Essen Pharmacie En Ligne Pour Propecia Comprar Viagra Por Internet

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.